sobota 18. října 2014

CARL SAGAN - Způsob Myšlení



14 komentářů:

  1. http://www.youtube.com/watch?v=5LKFOiC8wag

    OdpovědětVymazat
  2. http://www.youtube.com/watch?v=HPhKQTbsiCQ&list=PLwBxg78hmjPs09mtrC7aEyTJUSqD0P_Cs&index=1

    OdpovědětVymazat
  3. Prosím příště přidávat linky alespoň se stručným popisem oč se jedná, jinak může systém daný komentář označit jako spam a nezveřejní ho

    OdpovědětVymazat
  4. Tom: Tohle je ukázka takového toho chytřejšího materialismu. Tímto skeptickým stylem, pokud je zde tedy opravdová otevřenost všemu co nás vesmír učí (jak je zde zmíněno) nakonec taky zřejmě dojde k poznání, jak věci jsou. Většina materialistů je však uzavřena v systému víry, který je velmi těsný a netolerantní - i když si myslí, že jsou velmi racionální, většinou jen slepě berou cokoliv je jim skrze média systémem předhozeno. Náboženství, která se opírají o nějaké tisíce let staré spisy se samozřejmě taky před skutečností spíš někam zašívají, než by ji otevřeně vnímali. Taky řada New age produktů je mimo a jen podporuje různé bláznění po mrtvých příbuzných, dosahování jakýchsi dimenzí, zázračném uzdravování a já nevím po čem - jen ne po realizaci skutečnosti. Osobně myslím, že není třeba brát ten svět venku zas až tak vážně. Ve skutečnosti totiž na konci stojí poznání, že žádný vesmír, ani svět neexistuje nezávisle na vědomí, které by si jej uvědomovalo - jinak řečeno neexistuje vůbec. Když se probudíme, tak nemáme sklon řešit na jakých principech se odehrával sen, co se nám zdál...všechno co se tam dělo je pro nás bezvýznamné v okamžiku, kdy víme, že to byl jen sen. Jak to víme? Musel nám to někdo říct, nebo věděcky dokázat? Musely jsme si to přečíst ve svaté knize? Prostě to víme. Víme, že to byl jen sen a proto nás to už tak moc nebere. Tento svět má určitě silnější reálnost, než sen, o tom žádná. Dokud jsme na 100 procent přesvědčeni o tom, že je to jediná realita, tak tomu tak pro nás bude. Nicméně stále více lidí se začíná skutečně probouzet, bez ohledu na to kolika zcestnými teoriemi jsme zavaleni. Probuzení v tomto případě znamená uvědomit si sebe sama jako vědomí, jednoduše pochopit, že nejsme tělo, mysl, ani nic mezi tím. Jsme vědomí, které si tohle vše uvědomuje.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jak víte, že nejste v systému víry uzavřen vy?

      Vymazat
  5. Tom: Jsem. Pokud bych nebyl uzavřen v žádném systému víry, zřejmě bych viděl věci jak opravdu jsou. Jenže liší se to, kolik vám daný systém víry dává prostoru. Už jen určité povědomí, že zde je nějaké uzavření v něčem poukazuje na to, že zde určitý prostor je....i když to zdaleka ještě není vysvobození, nebo probuzení. Než by mi šlo o to demonstrovat že ostatní jsou uzavření v systémech víry a já ne...spíše jsem chtěl upozornit na fakt, že i tzv. vědci jsou uzavřeni v systémech víry, ne jen lidé, kteří jsou členy různých náboženství apod. Navíc z vide je patrné, že autor dává velký význam důkazům. Důkaz znamená, že je podána nějaká informace našim smyslům. Něco vidíme, slyšíme...a tak je to pro nás důkaz, že to existuje. Jak může ale požadovat důkaz o existenci něčeho, co není smysly postřehnutelné. A lze tvrdit, že na co naše smysly nestačí, to neexistuje?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A není to jenom póza? Honem odsouhlasit, že nejsem dokonalý? Abych si tím zajistil uznání druhých? Já jsem nějakou dobu byl v tom antivědeckém módu myšlení a z vlastní zkušenosti můžu říct, že mi právě dával naprosté minimum prostoru. A jestli se chce člověk uzavřít do skořápky vlastního ega, neexistuje snad rychlejší cesta než hodit bobek na skeptický způsob myšlení a vědu obecně a tvářit se, že vím všechno líp, že jsem o kousek před nimi..

      Vymazat
    2. Tom: V tomto případě to není póza...mám nějaké povědomí o tom, na jaké úrovni vědomí se nacházím. Sám nemám rád, když někdo okatě mluví o své nedokonalosti, jen aby budil dojem pokory. Já jsem momentálně na úrovni, kdy nejsem probuzen, jsem uvnitř připoután ještě k nějkým konceptům a tak..ale současně už řadu věcí vidím a vnímám celkem zřetelně a objektivně. Podle mě je jedním extremem nějaký náboženský kazatel, co tvrdí - věř...věř...na nic se neptej a věř a na opačné straně vědec, co tvrdí - vše zpochybňuj pokud nemáš důkaz. Řekněme že se mi zdá sen. Procházím se po snovém světě ve snovém těle a jediný způsob jak můžu poznávat svět okolo jsou mé snové smysly...nakonec dojdu logicky k závěru, že nic kromě toho snového světa neexistuje, jelikož nic jiného nejsem schopen vnímat. Z vědeckého pohledu je to správný a důkazy podložený názor...s pohledu reality je to ale naprostý blud. Vědecké poznávání je podle mě užitečné v mnoha ohledech pokud jde o běžný život..tam věda samozřejmě pomáhá. Pro potvrzování, nebo vyvracení možnosti existence Boha, duše, nebo čehokoliv co přesahuje naše smysly je současná věda nepoužitelná.

      Vymazat
    3. Jenomže zase abyste mohl vycházet z toho, že je tu nějaká duše, nějaký Bůh, nějaké cokoliv, tak je to proto, že vycházíte z vlastních pocitů, které neberou v potaz možnost vlastní omylnosti. Lidé se pletou neustále, proč by toto mělo být jiné? Právě proto si vědec zaslouží uznání, protože dokáže uznat, že se kdykoli může plést (když mu dokážete opak), narozdíl od obyčejných lidí, kteří přetékají sebejistotou ve které obvykle není místo pro opravdovou pokoru.

      Vymazat
    4. Tom: Tento blog je z velké části věnovaný E. T. a jeho učení....to do velké míry souzní s tím, jak vidím věci já. Nevím na jaké se on nachází úrovni vědomí, ale co říká tak (vědecky řečeno) souzní s tím "systémem víry" ve kterém jsem uzavřen já.
      Myslíte si, že by běžný věděc respektoval to, co Tolle učí? Řekl by zřejmě - dokažte to. Myslím, že většina vědců by jej dokonce označila za blázna. Já neříkám, že si vědci za některé věci nezaslouží uznání. Za vzor pokory bych je ale asi také nedával....pokora by byla přiznat si, že jsou naše lidské smysly omezené a stejně tak tedy poznání, které nám můžou zprostředkovat. Běžní lidé sebejistotou nepřetékají...naopak jsou velmi nejistí a tak se obracejí bud na autoritu vědců - čili věří každému článku, který začíná: Vědci zjistili....a nebo se ve své nejistotě obracejí na autoritu různých náboženství. Jsme odmala vedeni abychom nedůvěřovali vlastnímu nitru, intuici..ale spíš nějaké vnější autoritě. Pro mnoho lidí je touto autoritou věda a její oficiální výklady reality. Mě například oslovuje co říká E. Tolle i když to nepříjmám úplně bezvýhradně, což on ani po nikom nepožaduje :)

      Vymazat
    5. Teďka jsem na seznamu četl, že častá výměna partnerek pomáhá muže chránit před rakovinou prostaty :-D Žádnej div, že měj vědci tak pošramocenou pověst, když nám média servírujou tenhle druh vědeckých zjištění :)

      Vymazat
  6. Tom: To je fakt. A zjištění podobného typu se objevuje i několikrát denně :) A pokud jde speciálně třeba o Novinky.cz, tak už zítra si tam možná přečtete, že je to přesně naopak. Věřím, že existuje seriozní věda, o té ale média spíš mlčí.....tak jako například existuje i seriozní umění, ale média píšou o tom, co měla na sobě na party Agata Hanychová. Média a jejich servírování...to je kapitola sama pro sebe.

    OdpovědětVymazat
  7. Konečně! Úžasný dialog,bez napadání - jen vyjádření vlastního (momentálního :) )prožívání. Díky kluci!!! Ilona

    OdpovědětVymazat
  8. Bohužel největší mysticizmus vědy je v tom, že je schopná obhájit prakticky jakékoliv rozhodnutí a jakékoliv následky. Na vše najde argumenty. Naše každodení rozhodování je čistě pudové. Ohánění se vědeckým přístupem jen konejšení našeho svědomí. Lidstvo by nemohlo dělat takové hrůzy, kdyby se rozhodovalo jen logicky. Pudovost přízemnost ať už se schovává za víru, vědu je pořád jen hnus něčím obhajovaným. Eckhard mně učí jak mít rád tento šílený svět. Někdy je to hodně těžké, to co vás nutí každý den rozhodovat mezi zlem a menším zlem. Naše existence je založena na úkor někoho jiného. Jak se s tím vyrovnat? Někdo nad tím mávne rukou, někomu to nedá spát.

    OdpovědětVymazat