VYŠŠÍ DOBRO

Je nějaký rozdíl mezi štěstím a vnitřním klidem?

Ano, štěstí závisí na vnějších okolnostech, vnitřní klid nikoli.

Je možné přitahovat pouze pozitivní okolnosti? Kdyby bylo naše myšlení vždycky pozitivní, naše životní situace by byla pozitivní, že ano?

Umíte skutečně rozlišovat mezi pozitivním a negativním? Vidíte celkový obraz? Neúspěch, ztráta, nemoc či utrpení byly pro mnoho lidí největšími učiteli. Bolest je naučila vzdát se falešných představ o sobě samých, odnaučila je sledovat povrchní cíle. Naučila je pokoře a soucitu. Učinila je reálnějšími.
     Ačkoli si to nemusíte uvědomovat, v každé negativní zkušenosti se skrývá hluboké ponaučení. Dokonce i krátká nemoc vám může ukázat, co je ve vašem životě reálné a co je nereálné, na čem záleží a na čem nezáleží.
     Z vyššího hlediska jsou životní podmínky vždycky pozitivní. Přesněji řečeno: nejsou ani pozitivní, ani negativní. Jsou prostě takové, jaké jsou. Jestliže plně přijímáte realitu - což je jediný rozumný přístup -, není ve vašem životě nic „dobrého“ ani „špatného“. Existuje jen vyšší dobro - které obsahuje všechno „špatné“. Z hlediska mysli však existuje dobro a zlo, láska a nenávist. Proto se v bibli říká, že Adam a Eva byli vyhnáni z „ráje“, když „pojedli ze stromu poznání dobrého a špatného“.

To mi připadá jako odmítání reality a sebeklam. Když se mi stane něco strašného, mohu sice předstírat, že to není špatné, ale faktem zůstává, že to špatné je. Tak proč to popírat?

Nic nepředstíráte. Prostě přijímáte situaci takovou, jaká je. To je všechno. Tím překročíte hranice mysli, která vytváří polaritu negativního a pozitivního. Přijetí reality je základním aspektem odpuštění. Odpouštět přítomnosti je ještě důležitější než odpouštět minulosti. Když odpustíte každému okamžiku - když mu dovolíte být tím, čím je -, nedojde k nahromadění zášti, kterou je nutno odpustit později.
     Uvědomte si, že teď nemluvím o štěstí. Když vám někdo umřel nebo když cítíte, že se blíží vaše vlastní smrt, nemůžete být šťastní. To je nemožné. Nicméně můžete být klidní. Přijímáte-li přítomný okamžik, můžete být smutní, ale ve svém nitru cítíte  hluboký klid. To je emanace bytí, vnitřní klid, dobro, které nemá protiklad.

- Moc přítomného okamžiku, str. 143 - (Eckhart Tolle)