ECKHART TOLLE je duchovní učitel, který se nepřipojil k žádnému konkrétnímu náboženství ani tradici. Ve svých spisech a seminářích sděluje jednoduché, ale moudré poselství, jež má v sobě nadčasovou a prostou srozumitelnost starých duchovních mistrů: Existuje cesta od utrpení k míru. Tolle hodně cestuje a šíří své učení po celém světě. Žije ve Vancouveru v Britské Columbii.
Pravda.Díky za překlad. V Knize zázraků,o které se hodně zmińuje E.T.,se píše o myšlenkách, když vidíme třeba včelu,nevnímáme ji,její přítomnost,takovou jaká je,ale to co nám mozek právě o ní vyhodnotí,co máme ve své mysli uloženo,o včelách.A tak jí nedáváme prostor.Působí to pak agresivně. Stala se mi včera zvláštní věc.Mezi mnou,a mou dospělou dcerou,pokud si nedáme prostor,to občas zaskřípe.Dcera mi byla včera učitelkou. Hned po ránu moje mysl začala šrotovat na plné obrátky.Když jsem se rozhodla umýt zdi,před malováním,a nechtělo se mi do vaření oběda.Při tom jsem se hrozila,že se to bude ode mne chtít..A právě v tu chvíli jsem si nějak uvědomila,že je to jenom mým způsobem myšlení,které ve mně vzbudilo odpor,a v tu chvíli mi došlo,co kdybych dala raději prostor všem a všemu kolem,ted hned bez odkladu,protože se mysl snaží to oddálit třeba na zítra,a tak většinou znemožnit uskutečnění. Všechny a všechno kolem ,právě v tuhle chvíli začnu brát,jako čisté,neposkvrněné,bez vytahování starých vzorců a názorů na ně.A pořád mi přicházela myšlenka,dej prostor novému. A to je možná ta Přítomnost.Energie byla naprosto jiná. A mimochodem,moje dcera nám včera s radostí uvařila oběd. S vděčností Lenka
Romane, nemohla jsem dnešní nádherný den začít jinak, než shlédnutím tohoto nektaru blaženosti v podání Alana.Jdu to vstřebávat do lesa a naslouchat.Nejsilnější emoce, kterou poci´tuji směrem k Vám, je Vděčnost. Díky, díky moc. Vlaďka
Pravda.Díky za překlad.
OdpovědětVymazatV Knize zázraků,o které se hodně zmińuje E.T.,se píše o myšlenkách, když vidíme třeba včelu,nevnímáme ji,její přítomnost,takovou jaká je,ale to co nám mozek právě o ní vyhodnotí,co máme ve své mysli uloženo,o včelách.A tak jí nedáváme prostor.Působí to pak agresivně.
Stala se mi včera zvláštní věc.Mezi mnou,a mou dospělou dcerou,pokud si nedáme prostor,to občas zaskřípe.Dcera mi byla včera učitelkou.
Hned po ránu moje mysl začala šrotovat na plné obrátky.Když jsem se rozhodla umýt zdi,před malováním,a nechtělo se mi do vaření oběda.Při tom jsem se hrozila,že se to bude ode mne chtít..A právě v tu chvíli jsem si nějak uvědomila,že je to jenom mým způsobem myšlení,které ve mně vzbudilo odpor,a v tu chvíli mi došlo,co kdybych dala raději prostor všem a všemu kolem,ted hned bez odkladu,protože se mysl snaží to oddálit třeba na zítra,a tak většinou znemožnit uskutečnění. Všechny a všechno kolem ,právě v tuhle chvíli začnu brát,jako čisté,neposkvrněné,bez vytahování starých vzorců a názorů na ně.A pořád mi přicházela myšlenka,dej prostor novému.
A to je možná ta Přítomnost.Energie byla naprosto jiná.
A mimochodem,moje dcera nám včera s radostí uvařila oběd.
S vděčností Lenka
Romane, nemohla jsem dnešní nádherný den začít jinak, než shlédnutím tohoto nektaru blaženosti v podání Alana.Jdu to vstřebávat do lesa a naslouchat.Nejsilnější emoce, kterou poci´tuji směrem k Vám, je Vděčnost. Díky, díky moc.
OdpovědětVymazatVlaďka