Útěk z vězení (tip na volné chvíle)

    
     Já většinou nevěnuji příliš času ke sledování seriálů, ale rád udělám výjimku u těch, u kterých cítím, že mají téměř duši. Jedním z nich je pro mě rozhodně Útěk z vězení (Prison Break). To, co na něm dokážu ocenit je provázanost všech dílů jako jednoho příběhu, ve kterém jsou postupně budovány charaktery jednotlivých postav, včetně určité a sympatické transformace, kterou procházejí i významní "záporáci". Věrnost hereckých výkonů a napětí bere na mnoha místech dech. Nikdy nevíte, co se stane v dalším okamžiku a sem tam vás seriál pobaví i originálními a povedenými výstupy a hláškami a odlehčí tak napětí :) Nepamatuji si, že by mě někdy něco tolik vtáhlo do děje, jako právě Prison Break.

 

Chybí tu laciné násilné a postelové scény, kterými podle mého akorát většina režisérů a scénáristů nahrazuje nedostatek umu zaujmout diváka. Mnoho hlavních postav zde umírá, ale až poté, co si k nim divák vybuduje vztah. Takže to není "žili šťastně až do smrti". Co je sympatické je také to, že se k utrpení postav nepřistupuje způsobem "a jedeme honem dál", ale divák je zatažen do děje, pocitů a prožívání konkrétní postavy (i když jde jen o vedlejší roli). Úplný začátek je možná až překvapivě střízlivý, který u diváka nevzbudí příliš veliká očekávání, což je dobře.

 

Přijde mi, že hodně filmů nebo seriálů dělá mnoho věcí najednou, ale Prison Break je výjimečný v tom, že dělá jednu věc, ale za to pořádně. :-)