Realitu se snažíme přijímat tehdy, když ji ve skutečnosti vůbec nepřijímáme

Když čteme Eckharta nebo sledujeme videa, trochu to svádí k tomu, udělat si z přítomnosti metodu, skrze kterou se chceme dostat do lepší budoucnosti. "Snaha soustředit se na tento okamžik, aby...", "být někým lepším, než jsem teď", "teď ještě nejsem uplný/á", "je tady stav, kterého je potřeba dosáhnout", "a možná se mi to podaří, když se kouknu na tohle video, na tamto video, když budu víc hledat a když shromáždím ještě víc informací..", "dělat něco, aby..." atd.. Čož je vlastně pravý opak toho, o čem Eckhart mluví.

Když použijeme video jako ukazatel a né jako něco, "co mi pomůže dostat se někam", pak Eckhart o této snaze mluví například zde:


Co je osvícení?

Duchovní probuzení není o snaze něčeho dosáhnout


I slovní spojení "přítomný okamžik" je jen nálepka, která byla uložena na realitu a my se často chytáme jen té nálepky a přestáváme vnímat realitu, na kterou vlastně poukazuje. Chápat přítomnost znamená být přítomný/á, ne snažit se ji dosáhnout nebo o ni přemýšlet. Ale cokoli o tom člověk může říct stejně není tak úplně ono.