Jak podvědomí řídí naše životy

„To, co přijmete jako pravdu, prosákne jako vaše přání vaším podvědomím, které to nakonec také uskuteční. Vaše vědomé přání ve stadiu pouhého přání přeroste do stadia nevědomého přesvědčení. Zákon, podle nějž reaguje podvědomí je nutkavý. Naše nevědomé přesvědčení ovládne a řídí naše vědomé jednání.“

- Joseph Murphy

Jinými slovy...

Všechny naše vjemy, myšlenky a představy se jako přes kopírák propisují do našeho podvědomí; a když jim uvěříme, nutí nás jednat v souladu se svým obsahem, tj. nevědomě projevujeme to, čemu hluboku uvnitř věříme. 

Ještě jednou musím doporučit k přečtení díla Dr. Josepha Murphyho jako Moc podvědomí, ale i ostatní tituly... Dá se to sehnat i v PDFku na netu, ale v takovém případě si nejsem jistý užitečností knihy pro čtenáře a nebo, že se na ni nevykašlete.

Co si o sobě myslíme?

„Každý zvuk se rodí z ticha, umírá v tichu a během svého trvání je obklopen tichem. Ticho umožňuje zvukům existovat. Ticho je neslyšitelnou součástí každého zvuku.“

- Moc přítomného okamžiku, str. 118

... Též každá myšlenka se rodí z ticha, umírá v tichu a během svého trvání je obklopena tichem. Jsme svými myšlenkami, nebo spíše tím, co je mezi nimi, za nimi, pod nimi (tím co tady je i když nemyslíme)? ... Co když jsme ve skutečnosti oním „tichem“, které umožňuje myšlenkám existovat? Věčnou přítomností, která nemyslí, jen nezaujatě vnímá. Která prostě jen ...JE

Naše mysl je "něco" a proto hledá identitu v „něčem“ (v myšlenkách, atp...) a ignoruje „nic“ (prostor), protože „ho“ nemůže uchopit. Sama mysl se nikdy nemůže dobrat pravdy... (z principu)

Jakým soudem soudíme...

Vaše myšlenky obsahují onu dynamickou tvůrčí sílu, která ve vás uskutečňuje všechno, co si myslíte a cítíte o druhých. Proto se v bibli říká: „Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni“

- Dr. Joseph Murphy (Z knížky Moc podvědomí)

Tohle je zajímavá pravda; když smýšlíme špatně o někom jiném, nepřejícně, nebo jakkoli negativně, tak se sami necítíme nic moc... Je to tak?

Eduard Tomáš

Koukněte se

Příčiny nemocí

Slova jsou ukazatelé, nic víc
Pokud to co cítím ohledně tvorby nemocí apod. převedu do slov, vyjádřil bych to asi takto:

Tělo se ztotožňuje s obsahem mysli a duše a má vlastní "chytro-hloupou inteligenci". Jakákoli nemoc nebo neduh těla neznamená potrestání z vyšších míst, ale jde o jediný možný výsledek toho co je v nás, to čemu podvědomě věříme, atd... Jediný možný výsledek...

Například pokud jsme často v hlučném prostředí, tělo se začne bránit (respektive uši) a hádejte jak... Nebo pokud nemůžeme někoho vystát, nechceme ho poslouchat... Pokud to trvá dlouhodobě, uši časem poslechnou naše přání... atd... Ale u každého člověka může mít různý neduh, různou příčinu. Nějaké obecně platné vysvětlení se nedá aplikovat na všechny. Přesnou odpověď člověk vždycky nosí sám v sobě... Není to odpověď ve formě slov, ale spíš hlubšího vědění, pocitu...

Další aspekt různých příznaků a nemocí je, že jde o jediný matematicky možný výsledek, který kdyby se dal převést do slov, tak jakoby říkal: „Jdeš proti přirozenému proudu celku, proti harmonii... a tohle je výsledek“. On vlastně nic neříká, jen koná v tichosti... Ale nejde o potrestání, ale o jediný možný výsledek naší víry nebo chování, která jde nějakým způsobem proti přirozenému proudu života.

Pokud jde o lidi, kteří se už rodí s určitou vadou, nebo vážnou nemocí, řekl bych, že se tak děje proto, že samotná podstata člověka - ticho, duše, esence, životní energie, jakkoli to chcete nazývat, cítí, že má dluh z dřívějška, který je sama sebou nucena splatit. ...Ne splatit ve smyslu sebepotrestání, prostě vyrovnat dluh vůči sobě. A nebo je všechno té "životní esenci" celkem jedno, moc dobře ví, že na jednotlivci až tak nezáleží a že se jí to nijak nedotkne, protože zná svou pravou podstatu a chce si prostě jen hrát, chce si takový druh existence zakusit a sbírat zkušenosti, „nic není tak vážné...“

Tak to je můj pohled... Z konečného hlediska není úplný a pravdivý ani ten, ale řekl bych, že je rozhodně blíž, než když věříme, že příčina věcí je kolem nás a ne v nás... A tady dávám pro inspiraci přehled, jaké chování může (ale nemusí) spouštět určité příznaky...

http://www.moje-pravdy.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=162&Itemid=75

Sám nosím brýle (cca 2,5 dioptrie), což může znamenat, že nechci něco vidět (že se proti něčemu tělo, oči podvědomě brání, nechce to vidět, utíká před tím), nebo mám strach z budoucnosti... a nebo jsem tak sebestředný, že "si vidím jen na špičku nosu" :-D Ale slova škatulkují, pravda je vždycky jedinečná... Musíme slova brát jen jako ukazatele...

Zkuste si vyhledat jméno Jan Hnízdil (lékař komplexní medicíny), řekne vám k tomu také zajímavé věci.

Dokument o působení člověka na planetu

Mám nutkání vřele doporučit nádherný dokument "Domov aneb Kam směřuje naše cesta". Je rozdělen na 2 části. Doporučuji ho stáhnout v lepší kvalitě (dole jsou odkazy), protože jsou tam nádherné letecké záběry, které si tolik neužijete, jestliže se na to podíváte v nižší kvalitě na youtube, nebo jinde... Myslím, že ho také dávali jeden čas na ČT, takže jste ho už možná viděli...

1. část
2. část

Informační šum

Jejich cíl je vyvolat ve čtenáři šok, úzkost, negativní emoce, strach a pocit „Já vím, jak to ve světě skutečně chodí a měli bysme proti tomu bojovat!“…

"Alternativní média a tzv. alternativní informace a konspirace..." Můžete si být jisti, že většina informací, které tam najdete jsou dost často neověřené nesmysly (kterým autor dost často sám věří) a překroucená pravda nebo polopravda, prezentovaná v té či oné formě, ať už k tomu má autor jakýkoli osobní důvod...

„Pokud máte teorii, není tak obtížné najít pro ni důkazy… Alespoň do chvíle, než se objeví jiná teorie.“ - Eckhart Tolle

Zrovna tak je dobré vyhnout se oficiálním informačním médiím, které navozují pocit, že se jakoby pořád něco děje... I když se nic neděje, tak novinář si něco najít musí a většinou jde o věci, které se více jak 99% lidí vůbec netýkají a jsou nejen zbytečné, ale také dost negativní... Ta negativita se do lidí promítne a změní jejich myšlení - a jestli myslíme negativně, pak také negativní věci "přitahujeme"...

Dobrý příklad zbytečných událostí může být atentát plastovou pistolkou na Klause - téměř všechny ostatní zprávy na celý týden jakoby ani neexistovaly...

Je důležité uvědomit si, že nevěnovat přehnanou pozornost všemu, co vám zpravodajství prezentuje a tomu negativnímu, neznamená, že ignorujete to, co je. Ve světě se dějí milióny věcí o kterých nikdo neinformuje, jenomže naše společnost je na jistý druh informací navyklá a pokud jim je média nedají, přestanou je lidé sledovat a o to média nestojí, takže divákovy dají to, co on chce... Pro média je důležitější vysoká sledovanost zbytečností a negativity, než nulová sledovanost vůbec... Je to zkrátka postavený na hlavu...

Proto raději sledujte to, co vás "povznáší", co vám dělá dobrou náladu, co vás pozitivně ovlivňuje a co vás nedeptá (ve veřejnoprávní televizi se dá najít spoustu dobrých a hodnotných programů). A nebo nesledujte vůbec nic... Každopádně se snažte vyhýbat negativitě, blábolům, neověřeným informacím a špatné náladě v televizi, v novinách i na internetu, která se mezi lidmi šíří mnohem snáz, než virová infekce.

Myšlenka vs Realita

Jména a označení všeho druhu dáváme věcem proto, protože doopravdy nevíme co jsou zač... „Ty budeš Tomáš... Tomuhle budeme říkat veverka... Tamtomu budeme říkat Slunce a tamtěm hvězdy a dohromady dělají světlo... Super, už víme co to je, máme klid a můžem jít zas na fotbal...“

Jakákoli naše představa nebo myšlenka udělá z nepopsatelného, neuchopitelného, neskutečného a nepojmenovatelného jen něco, co se nám vejde do hlavy. Neskutečně zredukovaná realita, které potom uvěříme... Když si myslíme, že něco o něčem víme, svět už nevypadá vůbec zajímavě, ve skutečnosti se rapidně smrsknul a vypadá dost depresivně - smrsknul se do toho, co dovede pojmout naše mysl.

„To je pes... To je strom... To je galaxie... Jó, tam je prý až bilión hvězd... ... . ..A co dál::?“

Myšlení a představy nedokážou vnímat realitu a občas je nádherné vystoupit z tohohle kolotoče vědění a nálepek, které věcem přiřazujeme a vidět věci doopravdy takové jaké jsou.

Naše nejbližší Galaxie Andromeda je vzdálená cca 3 miliony světelných let - během léta a podzimu se dá pozorovat za tmavé noci a mimo město i pouhým okem, ale dalekohled je lepší, nebo teleskop (osobní zkušenosti). Najdete ji mezi souhvězdím Kasiopea a Pegas (východní část oblohy - skoro nad hlavou).

Vesmír

Škoda mluvit o vesmíru... Mám pocit, že cokoli řeknu je špatně...

Malé rozlišení ultra hlubokého pole.

http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2012-37-a-full_jpg.jpg

Velké rozlišení (má přes 60MB)

http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2004-07-a-full_jpg.jpg

Galaxie M101 (50MB)

http://imgsrc.hubblesite.org/hu/db/images/hs-2006-10-a-full_jpg.jpg

Mooji

Někdo mě před časem na email psal ohledně tohoto pána. Dá se říci, že učí to samé co Eckhart, jenom jinak. Bohužel neplánuji dělat titulky, ale určitě stojí za pozornost.

http://www.youtube.com/watch?v=0pS_wPeDxDQ
http://www.youtube.com/watch?v=O529zALjDjQ
http://www.youtube.com/watch?v=tAVHM6MPx4M

 Díky lidem za upozornění, že videa tohoto pána existují i s titulky:

http://forum.jitrnizeme.cz/viewtopic.php?f=19&t=711

http://jenomto.blogspot.cz

Doporučení knížky

Myslím, že autorovi Dr. Josephu Murphymu něco dlužím, protože díky němu jsem se dostal k Eckhartu Tolle.

Dr. Joseph Murphy a jeho knížka Moc podvědomí pojednává o naší nevědomé mysli, která doopravdy řídí náš život. Je velmi jednoduše a srozumitelně napsaná. Dala by se přirovnat k titulům jako "Tajemství", ale je podle mého názoru daleko lépe napsaná a má v sobě neuvěřitelnou energii. Krásně se čte, její autor je osvobozen od ega, které by chtělo něco dokazovat (což jsem si uvědomil až po přečtení Eckharta Tolle). Je to také jedna z těch knih, které můžete číst dokola a neomrzí vás.

Ačkoli kniha vyznívá vědecky („Moc podvědomí“), zařadil bych ji spíš určitě do duchovní tématiky. Když jsem knížku četl, nevěřil jsem, že by mi toho jiná kniha mohla dát více (respektive jiný autor). Kniha uvádí mnoho konkrétních případů lidí a co se jim v životě dělo, když změnili obsah svého podvědomí (včetně vyléčení tzv. nevyléčitelných nemocí). Kniha má moc vyvolat v lidech skutečnou víru v osobní schopnosti. Dr. Joseph Murphy je už 31 let po smrti, přesto má jeho kniha stále neuvěřitelnou sílu zapůsobit na čtenáře.

Dr. Joseph Murphy je (byl) ve svém oboru stejně velký mistr jako Eckhart Tolle. Jeho učení taktéž vychází z osobní zkušenosti.

Až budete někdy v knihkupectví, tak si ji zkuste prolistovat :)

TICHO PROMLOUVÁ

Video obsahující stručné shrnutí knížky Ticho promlouvá, doprovázené příjemnou a klidnou muzikou :)

Ticho promlouvá - Eckhart Tolle